Dezinfekční látka triclosan by mohla podporovat odolnost (= rezistenci) bakterií proti chinolovým antibiotikům, neboť základ mutace je v obou případech stejný. Pokud jsou choroboplodné zárodky (= původci onemocnění) odolné proti antibiotikům, chrání je to i před triclosanem - a naopak. Vědci se proto obávají, že by triclosan, který je obsažený v mnoha produktech denní potřeby, mohl navíc podněcovat vznik odolnosti vůči antibiotikům.
Antibakteriálně působící triclosan se používá především v lékařství. Je však také přítomen v mnoha produktech denní potřeby (zubní pasty, tekutá mýdla, deodoranty a jiné kosmetické přípravky), funkčních textiliích nebo kuchyňských prkénkách z umělé hmoty. V poslední době se stále objevuje více upozornění, že škodí zdraví. Již nepatrné množství totiž zhoršuje u myší svalovou funkci, způsobuje poškození jater a dokonce i rakovinu. Lékaři momentálně požadují zákaz této chemické látky v produktech denní potřeby.
Další důvod by k tomu nyní mohl poskytnout Mark Webber z University of Birmingham se svými kolegy. Zjistili totiž, že u bakterií je úzká souvislost mezi odolností vůči antibiotikům a odolností vůči triclosanu. To by znamenalo, že častý kontakt choroboplodných zárodků s dezinfekční látkou podporuje vznik antibiotické odolnosti bakterií.
Mutace chrání proti obojímu
Výchozím bodem bylo zkoumání bakterií, které se staly odolnými vůči chinolovým antibiotikům – důležitým rezervním antibiotikům působícím proti multirezistentním choroboplodným zárodkům. Výzkumní pracovníci objevili u mutace bakterií, že jejich DNA je v buňce odlišně zabalena. Navíc choroboplodné zárodky aktivovaly různé obranné mechanismy vůči účinné látce. Společně tyto dva faktory tedy činí choroboplodné zárodky méně napadnutelnými ze strany antibiotik.
K překvapení však došlo, když vědci tyto zmutované bakterie ošetřili triclosanem: místo aby odumřely, ukázaly se choroboplodné zárodky jako odolné vůči dezinfekční látce. Mutace chránící tyto zárodky před antibiotiky očividně působí i proti triclosanu – vězí za tím stejný mechanismus.
Nové riziko odolnosti?
Problémem při tom je: V případě, že jsou tyto bakterie častěji v kontaktu s antibiotiky, dochází k jejich odolnosti. Vědci se však obávají, že stejnou mutaci vyvolá i častější kontakt s triclosanem. "Máme obavy, že růst takových choroboplodných zárodků, které jsou odolné vůči antibiotikům, by mohlo vyvolat i všudypřítomné zatížení triclosanem," říká Webber.
Při prvním testu k tomu vědci skutečně dospěli. Poté, co choroboplodné zárodky ze střev druhu Escherichia coli nakultivovali na delší dobu malým množstvím triclosanu, vyvinuly některé buňky odolnost vůči dezinfekční látce. Tato vyšší tolerance je činí odolnými i vůči chinolovým antibiotikům.
Desinfekční látka je již dlouho všudypřítomná
"Souvislost mezi odolností vůči chinolu a triclosanu je důležitá, protože triclosan se v posledních 20 letech stal v našem životním prostředí a dokonce i v našich tělesných tkáních všudypřítomným," vysvětluje Webberova kolegyně Laura Piddock. Desinfekční látka se totiž ukládá v tukové tkáni lidí a lze ji prokázat i v mateřském mléce.
"Vzhledem k obecnému rozšíření triclosanu a dalších antimikrobiálních látek v životním prostředí je zapotřebí více porozumět jejich vlivu, který mohou mít na bakterie, a jak může tato expozice antimikrobiálním látkám ovlivňovat výběr a šíření klinicky relevantní odolnosti na antibiotika,“ říká Piddock.
Laura Piddock a její kolegové chtějí nyní dále zkoumat tuto problematiku a zjistit, jak velké je skutečně riziko této křížové odolnosti.
Odkaz na originální článek: http://www.scinexx.de/wissen-aktuell-21614-2017-07-03.html