S jarem sluneční záření znatelně nabývá na intenzitě, a proto bychom se měli více soustředit na ochrannou péči o pleť. Roční období by však nemělo být hlavním důvodem, proč si právě teď znova vzpomenout na nanesení opalovacího přípravku. Intenzivně na nás totiž může sluneční záření působit i v jiná roční období a neměli bychom ho nikdy podceňovat. Jeho negativní účinky nemusí být jen otázkou krásy, např. podpoření vzniku pigmentačních skvrn nebo předčasného stárnutí kůže (photoaging), ale také současně zdraví, kdy sluneční záření např. způsobuje vznik kožních nádorů.
Vždy je vhodné vzít v úvahu všechny faktory ovlivňující množství dopadu slunečního záření na zemský povrch (denní doba, zeměpisná poloha, nadmořská výška, odraz paprsků od okolí apod.) a myslet na příslušnou fotoprotekci (sluneční brýle, vhodné oblečení, opalovací přípravky aj.).
Před čím se přesně chráníme pomocí opalovacích přípravků?
Opalovacími přípravky se chráníme před škodlivými dopady ultrafialové složky slunečního záření (UV záření), kterou rozdělujeme dle biologických účinků na UVA, UVB a UVC záření. Každé z vyjmenovaných záření má svůj rozsah vlnových délek (λ) podstatných pro hloubku průniku záření do kůže. UVC záření (λ = 100–280 nm) je takřka zcela pohlcováno atmosférou a ozonovou vrstvou. Nicméně se zvyšující se propustností ozonové vrstvy, jako důsledku klimatických změn, bychom měli zpozornět a považovat ho za možné riziko. V tomto případě by docházelo k průniku UVC záření do povrchových vrstev kůže, kde by mělo rychlé karcinogenní účinky. Ozonová vrstva částečně také pohlcuje UVB záření (λ = 280–320 nm) tvořící přibližně 1 % z celkového slunečního UV záření dopadajícího na zemský povrch. Proniká do hloubky cca 0,1 mm, tedy obvykle pouze do pokožky. Oproti tomu UVA záření (λ = 320–400 nm) prochází díky své dlouhé vlnové délce do škáry (cca 1 mm) a tvoří zhruba 99 % slunečního UV záření.
Jako součást předpovědi počasí je hodnota UV indexu, která nám dokáže dobře napovědět, jak moc se chránit před UV zářením. Čím vyšší hodnota, tím intenzivnější jsou jeho účinky.
Aktuální informace týkající se UV indexu v České republice můžete sledovat na webu: https://intranet.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/ozonove-a-uv-zpravodajstvi
Proč je pro nás UVB a UVA záření škodlivé?
Obě záření se podílejí na nádorovém onemocnění kůže. UVB záření způsobuje převážně akutní projevy poškození kůže (spálení kůže, zánětlivý erytém). UVA záření je více zodpovědné za chronické projevy (photoaging – vznik volných radikálů, ztráta elasticity, zhoršení obranných reakcí imunitního systému).
Jak poznáme, že námi vybraný opalovací přípravek nás chrání před UVB i UVA zářením?
Opalovací přípravek má mít vždy uvedenou hodnotu SPF (Sun Protection Factor = sluneční ochranný faktor), která nám definuje minimální množství UVB záření potřebné pro vyvolání erytému na kůži (zarudnutí) s naneseným opalovacím přípravkem oproti kůži bez opalovacího přípravku. Číselná hodnota bývá doplněna o slovní spojení jako kategorii ochrany – nízká ochrana (6, 10), střední ochrana (15, 20, 25), vysoká ochrana (30, 50) a velmi vysoká ochrana (50+). Například aplikací přípravku s ochranným faktorem 20 na kůži fototypu 3, u kterého nechráněná kůže vydrží až 30 minut bez vzniku erytému, je kůže chráněna alespoň po dobu 10 hodin.
Pro důkladnou ochranu je tedy dobré znát svůj fototyp kůže, aplikovat zavčas a rovnoměrně dostatečné množství opalovacího přípravku a také vzít úvahu pocení a aktivity, kterým se na slunci věnujeme (pobyt ve vodě, sport).
Hodnotou PPD (Persistent Pigment Darkening = trvalé pigmentační ztmavnutí) se vyjadřuje faktor ochrany před UVA zářením. Na přípravcích se touto formou neuvádí. Představuje se formou loga UVA v kroužku, pokud její hodnota dosahuje nejméně jedné třetiny hodnoty SPF. V našem příkladu SPF 30 by měla UVA ochrana dosahovat hodnoty nejméně 10.
Můžeme se také setkat s označením UVB+UVA ochrana, kdy však neznamená, že u opalovacích přípravků bez tohoto označení, UVB ochrana není zajištěna. Rozhodující roli hraje ochranný faktor.
Jaké typy účinných látek nás v opalovacích přípravcích chrání před UV zářením?
Jedná se o UV filtry, které dělíme na syntetické a minerální dle jejich způsobu účinku. Syntetické (chemické) UV filtry fungují mechanismem absorpce (vstřebávání). Může se jednat například o salicyláty, cinnamáty nebo benzofenony. U minerálních (fyzikálních) UV filtrů dochází k odrazu a rozptýlení slunečního záření. Nejčastěji používaný je oxid zinečnatý (Zinc Oxid), oxid titaničitý (Titanium Dioxide) nebo také oxidy železa. Jako ochrana mohou posloužit také přírodní oleje (např. makadamiový olej), rostlinné extrakty (vlašský ořech, zelený čaj) nebo vitaminy (vitamin E, C).
Mám nějaké UV filtry upřednostnit?
Dobré je upřednostnit minerální UV filtry, jelikož nevyvolávají alergické reakce a působí ihned po aplikaci. Jejich negativa v dnešní době při nanesení optimálního množství přípravku byla potlačena. Nedochází k tvorbě bílého filmu na povrchu kůže díky vhodně zvolené velikosti nanočástic. Obavy z jejich průniku do organismu jsou v případě vhodného složení přípravku (neobsahuje látky podporující jejich penetraci) neopodstatněné, protože po provedení vícero testů bylo zjištěno, že pronikají pouze do nejsvrchnější rohové vrstvy pokožky.